PRAŽSKÁ KAMENNÁ SKULPTURA DOBY LUCEMBURSKÉ

Galerie > Praha, Staroměstská mostecká věž > Klenba podvěží

Název

Umístění

Datace

Autor

Materiál

Konstrukce klenby podvěží Staroměstské mostecké věže byla ve své době značně výjimečná. Její žebra vyrůstají z bočních zdí, při tom se na některých místech ve svých výbězích křižují. Takové řešení se odklání od obvyklého typu klasické gotiky. V tomto detailu se zde velmi výrazně projevuje tvůrčí duch Petra Parléře. Ten užíval často formy klasické gotiky, ale přetvářel je, či řešil zcela novým způsobem.

Z  náběhů se nad takřka čtvercovým půdorysem průjezdu rozvíjí klenební síť utvářená řadami proti sobě stavěných trojpaprsků. . 
 
Stejně tak jako jiná klenební řešení Petra Parléře, i vzorec klenby v průjezdu Staroměstské mostecké věže se stal přitažlivým později mnohokrát opakovaným příkladem.  V Čechách se s ním setkáváme mj. v kapli Vlašského dvora v Kutné Hoře (kolem r. 1400), v presbytáři kostela sv. Jiljí v Milevsku, v presbytáři a v sakristii kostela sv. Víta v Českém Krumlově (presbytář 1407-1439), v presbytáři městského kostela Narození P. Marie v Klatovech (kolem r. 1410), v presbytáři kostela Nanebevzetí P. Marie v Blatné (cca 1414-1444), za českými hranicemi mj. v chóru kostela sv. Michaela v Jeně sklenutého r. 1442.

Antiklasické rysy Parléřova umění se na klenbě průjezdu Staroměstské mostecké věže projevují také v tom, že klenební žebra míjí střed klenby. Žebra tu vytvářejí čtverec, který je svými boky oproti ose průjezdu otočen o 45 stupňů. A do středu tohoto čtverce, do místa kam by byl obvykle do protnutí klenebních žeber osazen svorník, vložil architekt článek, který je významnou součástí ikonografického programu věže. Na místo svorníku zde byla umístěna rozměrná, v kameni tesaná koruna království českého. 
výmalbou byla klenba opatřena v době panování krále Václava IV. Objevují se zde pro jeho osobní reprezentaci typické motivy točenice, ledňáčka, lazebnice a florálních rozvilin, tak jek je známe z Bible Václava IV.  Malba byla značně zdegradována a k obnově se přistoupilo na přelomu 19. a 20. století v rámci restaurátorských prací na celém objektu.
(text. Jiří Kuthan, in J.Kuthan/J.Royt, Karel IV.  Císař a český král - vizionář a zakladatel, Praha 2016, 158-160)

Popis

Základní literatura