PRAŽSKÁ KAMENNÁ SKULPTURA DOBY LUCEMBURSKÉ

Galerie > Praha, Staroměstská radnice

Název

Umístění

Datace

Autor

Materiál

Článek

Již v roce 1296 se staroměstští radní usnesli, že je třeba zajistit vlastní radní dům. Zřízení radního domu nebylo ale králem Janem Lucemburským povoleno. Až 18. září  roku 1338 Jan Lucemburský schválil koupi domu zamýšleného pro radnici Starého (Většího) Města pražského.

Jádrem budovy Staroměstské radnice je dům u Wolfinů. Tento dům stál původně samostatně takřka uprostřed rynku a přiléhalo k němu větší nezastavěné prostranství (městiště).  Možnost rozšíření stavby byl jistě jeden z hlavních důvodů výběru tohoto objektu. Majitel stavení František z Louže měl služebnou povinnost vázanou na dům udržovat na území rynku malý vodní tok, řečený Aytuch, který náměstím protékal a ústil ve Vltavě. V roce 1301 koupily dům bratři Eberlin, Konrád a Jindřich od Kamene. Následně od  Jolina od Kamene koupili dům staroměstští radní. K zaplacení bylo určeno vinné clo a  od roku 1341 by dům zřejmě zcela splacen.

V roce 1350 již stála první výstavba i s vysvěcenou radní kaplí a dosazeným kaplanem. Nic bližšího o tomto prostoru ale nevíme. Představu si snad můžeme udělat z příkladu kaple zemského soudu na Pražském hradě, jejíž prostory vnikly při přestavě Pražského hradu Karlem IV. v první polovině  30. let 14. století  V přízemí hradu se nacházela tzv. Velká síň, prostor pro veřejná soudní zasedání. Z této síně se vcházelo do kaple Panny Marie, kde se stvrzovaly přísahy uložené soudem. Pravděpodobně stejný vzor opakovali staroměstští radní, když vedle soudní a zasedací síně na radnici zřídili kapli, která mohla být právě po příkladu kaple zemského soudu rovněž zasvěcena Panně Marii. Lze předpokládat, že byla tato první kaple Staroměstské radnice situována v klenutém  prostoru podvěží a sloužila až do 80. let 14. století, kdy ji nahradila v raných letech vlády Václava IV. kaple nová, arkýřová vysvěcená roku 1381 k poctě svatých zemských patronů. Pro sochy světců byly přichystány na vnějším plášti arkýři mezi okny konzoly s baldachýny. Sochařská výzdoba arkýře již nebyla pravděpodobně z důvodu husitských nepokojů dokončena.

K roku 1364 byla dokončena radniční věž , to nepřímo dokládá i soubor dvaceti dvou znaků na jižní a východní stěně kaple osazených současně se stavbou datovaný do poloviny 60. letech 14. sto. Na stavbu věže s kaplí navázala výstavba východního křídla, otočeného slavnostní fasádou do hlavního prostoru náměstí. V prvním patře se zde nacházel velký sál pro shromáždění obce, doložený k roku 1405, pozdní dataci potvrzuje i portál s emblémy Václava IV. vedoucí do něj původně z předkaplí v podvěží. 
Roku 1410 byly osazeny první věžní hodiny, sestrojené královým hodinářem Mikulášem z Kadaně na základě propočtu astronoma Jana Šindela. Tím se končí stavební dějiny objektu před husitskou revolucí po níž  se stavební činnost soustředila především na obnovu a zajištění poškozené budovy.

Popis

Dobroslav Líbal, Staroměstská radnice SHP, Praha 1958, Fajt Jiří, Peter Parler und die Bildhauerei des dritten Viertels des 14.Jahrhunderts in Prag, in: Parlerbauten : Architektur, Skulptur, Restaurierung : Internationales Parler-Symposium, Schwäbisch Gmünd, 17.-19. Juli 2001,  Richard Strobe, Annette Siefert, Klaus Jürgen Herrmann (Red.) Stuttgar : Konrad Theiss, 2004. (Landesdenkmalamt Baden-Württemberg; Arbeitsheft 13) 3-8062-1882-X, s. 207-220, Homolka Jaromír, Poznámky k vývoji českého a středoevropského řezbářství 14. století, in: Gotické sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Sborník z kolokvia u příležitosti 70. výročí výstavy Josefa Opitze, Ústí nad Labem 1999, s. 57-58, Hörsch Markus, Mistr Staroměstské madony, in: Karel IV. - císař z Boží milosti: kultura a umění za vlády Lucemburků 1310-1437, Jiří Fajt (ed.), Praha 2006, s. 106-107, Karel Stejskal, Nástěnné malby v Morašicích a některé otázky českého umění z konce 14. století., in: Umění  VIII. 1960, Kutal Albert, České gotické sochařství 1350 – 1450, Praha 1962, s. 62-66., Gotické sochařství, in: Dějiny českého výtvarného umění, I. Praha 1984, s 253-254, Liška Antonín, Madona pražské Staroměstské radnice, in: Cestami umění, Sborník prací k poctě šedesátých narozenin Antonína Matějška, Oldřich J. Blažíček (ed.) Praha 1949, s. 94-97, Nový Rostislav, Nejstarší heraldické památky Staroměstské radnice, in: Pražský sborník historický, roč. 22, 1989, s. 33–64, Opitz Josef, Sochařství v Čechách za doby Lucemburků I., Praha 1935, s. 102,103, Pinder Wilhelm, Die deutsche Plastik vom ausgehenden Mittelalter bis zum Ende der Renaisance I., Potsdam 1924, s 181, Suckale Robert,  Die Hofkunst Kaiser Ludwigs des Bayern. München 1993.

Základní literatura